Vybereš, jak to máš ty. Pak tipneš, kolik z pěti přátel by za tebe vybralo totéž.
Tvůj odhadVýsledek je jen tvůj tip. Skutečné číslo ukáže až stůl s tvými lidmi. Co zadáš, nikam neukládáme ani neodesíláme, dokud si výsledek sám neuložíš.
Jak to máš ty?
Co uděláš, když se ukáže, že se mýlíš?
Vyber, co tě vystihuje nejvíc. Ne jak by to mělo být, ale jak to obvykle bývá.
Myslíme si, že jsme průhlední
Máme pocit, že je na nás vidět víc, než ve skutečnosti je. Thomas Gilovich, Kenneth Savitsky a Victoria Medvec (1998) nechali lidi v pokusu lhát před publikem nebo ochutnávat nechutný nápoj s kamennou tváří. Pak se jich ptali, kolik pozorovatelů to na nich pozná. Lidé to přeceňovali: lháři čekali, že je prokoukne víc lidí, než se skutečně stalo, a ochutnávači si mysleli, že znechucení mají napsané na obličeji. Autoři tomu říkají iluze průhlednosti.
Proč? Svoje pocity prožíváme zevnitř a naplno. Těžko si pak představíme, že druhý vidí jen to málo, co projde ven.
Obecně ano, konkrétně ne
David Kenny a Bella DePaulo (1993) shrnuli osm studií, ve kterých se lidé v menších skupinách navzájem hodnotili a zároveň odhadovali, jak je hodnotí ostatní. Jak je vidí lidé obecně, lidé odhadovali docela dobře. Jak je vidí konkrétní člověk, výrazně hůř. A hlavně čekali, že je všichni vidí podobně, i když se pohledy jednotlivých lidí lišily.
Víš, jak tě vidí lidi. Nevíš, jak tě vidí Petr.
Podle autorů to má prostou příčinu: obraz toho, jak nás vidí druzí, si skládáme hlavně z toho, jak vidíme sami sebe, ne z toho, co nám kdo dává najevo. Svůj obraz stavíme z úmyslů a myšlenek, ostatní jen z toho, co vidí. Co vidí oni a my ne, je slepé místo (Johariho okno, Luft a Ingham, 1955).
Proč se Stůl ptá jen na chování
Simine Vazire (2010) ukázala, že vlastnosti dobře viditelné zvenku, třeba společenskost, odhadnou přátelé zhruba stejně dobře jako člověk sám. U inteligence byli dokonce přesnější. Vnitřní stavy, třeba úzkostnost, zná líp člověk sám. Proto otázky v tipu i u stolu míří jen na chování: co uděláš, když se ukáže, že se mýlíš, co v partě obvykle děláš, kdy chodíš na schůzku. Na tohle mají tvoji lidé co říct.
Zjisti to doopravdy
Tip je jen tvůj odhad. Skutečné číslo zjistíš, když se zeptáš svých lidí. Stůl se zakládá bez registrace: dostaneš odkaz a kód k naskenování, lidé si sednou ke stolu ze svých telefonů.
HraHra pro tebe a tvoje lidi od 18 let. Ke stolu se uloží jen přezdívka a postavička.
Zjisti to doopravdy: založ stůl
Pozvi dva až deset lidí, kteří tě znají. Každý odpoví, jak to má on, a tipne, jak to mají ostatní. Uvidíš, kolik z nich tě vidí stejně. Bez registrace.
Co se uloží?Ke stolu se uloží tvoje přezdívka (šifrovaně) a postavička. Stůl kdykoli smažeš na jeho obrazovce. Od 4 lidí u stolu jsou vidět jen počty, nikdo nepozná, kdo co odpověděl.
Jak vypadá večer u stolu
V každém kole je jeden člověk na řadě: odpoví, jak to má on, ostatní odpoví, jak ho vidí. Pak se ukáže, jestli ho vidí stejně, nebo jestli má slepé místo. Od čtyř lidí u stolu jsou vidět jen počty, nikdo nepozná, kdo co odpověděl. Ve dvou nebo ve třech to schovat nejde, takže hra předem řekne, že se odpovědi ukážou se jmény. Na přání hraje i AI hráč Egi, který tipuje s ostatními.
Ukázka principuPostavy i odpovědi jsou vymyšlené. Šipkami přepneš na další otázku.
Ukázka s vymyšlenými postavami
Co udělá Tomáš, když se ukáže, že se mýlí? 1/4
Tomáš o sobě
Přiznám se hned
2 ze 3 kamarádů o něm
Chvíli se obhajuje
Tomáš se vidí jinak, než ho vidí kamarádi. Přesně tohle u stolu zjistíš o sobě.
Koho pozvat: lidi, před kterými se nemusíš hlídat. Když by ses kvůli jednomu člověku u stolu začal hlídat, odpovídal bys opatrně a celé to ztratí smysl. Pak je lepší založit dva stoly, třeba jeden s partou a druhý ve dvou.
Jak to funguje
Mini aplikace ukáže jednu ze tří otázek Stolu (omyl, role v partě, dochvilnost). Vybereš, jak to máš ty, a šoupátkem tipneš, kolik z pěti přátel by za tebe vybralo totéž. Postavy přátel a ukázkový stůl jsou vymyšlené. Skutečný podíl shody ze stolů zatím neukazujeme, dokud jich není dost.
Data. Tvoje odpověď a tip zůstávají v prohlížeči. Na server jde jen to, co sám odešleš: tip tlačítkem Uložit výsledek (pak se započítá do souhrnu čtenářů), nebo přezdívka a postavička při založení stolu. Když vyplníš e-mail, pošleme odkaz i tam, ale e-mail neukládáme. Odkaz na stůl si pamatuje tenhle prohlížeč. AI hráče přizve jen zakladatel. Vidí otázku a počty z odhalených kol, odpovědi jednotlivých lidí ne (u hráčů s účtem a se souhlasem s AI ještě jejich volby ze Seznámení). Hra je pro lidi od 18 let.
Zdroje
- Gilovich, T., Savitsky, K., & Medvec, V. H. (1998). The illusion of transparency: Biased assessments of others' ability to read one's emotional states. Journal of Personality and Social Psychology, 75(2), 332–346.
- Kenny, D. A., & DePaulo, B. M. (1993). Do people know how others view them? An empirical and theoretical account. Psychological Bulletin, 114(1), 145–161.
- Carlson, E. N., Vazire, S., & Furr, R. M. (2011). Meta-insight: Do people really know how others see them? Journal of Personality and Social Psychology, 101(4), 831–846.
- Vazire, S. (2010). Who knows what about a person? The self–other knowledge asymmetry (SOKA) model. Journal of Personality and Social Psychology, 98(2), 281–300.
- Luft, J., & Ingham, H. (1955). The Johari window, a graphic model of interpersonal awareness. Proceedings of the Western Training Laboratory in Group Development. Los Angeles: UCLA.
