Egoia Lab

PsychologieVydáno 10. října 2026

Nikdo tě nesleduje tolik, kolik si myslíš

Jak nás vidí druzí · díl 1/3

Čtyři běžné situace. Nejdřív si tipni, pak uvidíš, co ukázaly pokusy.

Trapné tričko, horší den, třesoucí se hlas, vysypaný nákup. Ve všech čtyřech situacích máme pocit, že se na nás dívají všichni. Tipni si, kolik lidí si toho opravdu všimne.

Tvůj odhadTvůj tip proti výsledkům pokusů. Nic o tobě neměří, jen ukazuje, jak se lidé obvykle mýlí.

Situace 1 ze 4

Vejdeš do místnosti s 10 lidmi v tričku s trapným obrázkem. Klepni na ty, kteří si toho podle tebe všimnou.

Vybráno: 0

V pokusu s trapným tričkem čekali studenti, že si ho všimne zhruba polovina lidí v místnosti. Všimla si zhruba čtvrtina: 46 % proti 23 % (Gilovich, Medvec a Savitsky, 2000). Stejným směrem vyšly i další tři situace: horší den se vzhledem, nervozita při mluvení i trapas na veřejnosti.

Vycházíme z toho, jak situaci prožíváme sami. Svoje tričko, hlas nebo vysypaný košík vnímáme celou dobu a naplno. Odhad, jak to vidí ostatní, pak od toho prožitku jen málo opravujeme. Pro tebe je trapné tričko celý den. Pro ostatní pár vteřin, než se vrátí k tomu, co řeší sami.

Ostatní nevidí tvůj nejhorší den. Vidí tvůj průměr.

Pomáhá to vědět. Řečníci, kterým výzkumníci předem řekli, že nervozita je zvenku vidět méně, než ji cítí, pak mluvili lépe (Savitsky a Gilovich, 2003).

Jedna výhrada. Pokusy se týkaly cizích lidí a známých. Partner, děti nebo blízcí přátelé si všímají víc, a to je v pořádku.

PokračováníKaždý řeší svůj vesmír →Podívej se, co se honí hlavou lidem kolem tebe. Související článekVidí tě stejně? →Tipni si, kolik přátel tě vidí stejně, jak se vidíš ty. Pak to zjisti u stolu.

Jak to funguje

Kvíz srovnává tvůj tip s výsledky studií. Čísla jsou jen u trička: 15 lidí v tričku čekalo v průměru, že ho pozná 46 % přítomných, poznalo ho 23 % (pokus 1, 64 pozorovatelů ve skupinách po 2–6). V místnosti s 10 lidmi si proto „všimnou“ dva a třetí „možná“. Za přecenění se počítá tip na 3 a víc lidí. U ostatních situací studie ukazují směr výsledku (přeceňujeme), ne přesné podíly, proto se za přecenění počítají první dvě možnosti. Situace s košíkem je ilustrace; v pokusech šlo o spuštěný alarm v knihovně, příchod na večírek bez dárku, tašku z levného obchodu a neúspěch v úloze před cizím člověkem.

Nic se neukládá ani neodesílá.

Zdroje

Další díl · Jak nás vidí druzí · 2/3Každý řeší svůj vesmír →

Komu by se tenhle článek hodil?

FacebookWhatsAppE-mail

Chceš další články e-mailem?

Napiš adresu a pošleme ti upozornění na každý nový článek. Nic jiného posílat nebudeme.

Uložíme jen tvůj e-mail a jazyk a použijeme je jen pro tyto upozornění. E-mail předáváme jen službě Resend, která zprávy doručuje. Odhlášením se adresa smaže. Ochrana osobních údajů

Líbilo se ti to?

← Všechny články

Další články