Obor, práce, plný úvazek, hypotéka, auto. Spousta velkých věcí v životě nevznikla rozhodnutím, ale tím, že „se to tak dělá“. Zkus si u devíti z nich odpovědět na jedinou otázku: proč to máš?
Tvůj odhadVýsledek je jen z tvých odpovědí, nic neměří. Co zadáš, nikam neukládáme ani neodesíláme, dokud si výsledek sám neuložíš.
Projdi 9 věcí ze svého života. U každé jen jedna otázka: proč ji máš?
Autopilot není chyba. Chyba je nevědět, že je zapnutý.
Výchozí volba je silnější, než si myslíme. Když firma zaměstnance do penzijního spoření přihlásila automaticky, spořilo jich 86 %. Když se museli přihlásit sami, jen 37 %. Tři čtvrtiny navíc zůstaly přesně u výchozí částky (Madrian a Shea, 2001). Nikdo je nenutil. Jen nic neudělali.
A většinu dne autopilot potřebuješ. Ve dvou deníkových studiích bylo 35–43 % všeho, co lidé dělali, zvykem: totéž, skoro denně, na stejném místě, často s hlavou úplně jinde (Wood, Quinn a Kashy, 2002). Bez zvyků by se každé ráno muselo rozhodovat od nuly. Problém nastává, až když na autopilota jedou velká rozhodnutí: obor, práce, kde a jak bydlíš.
Kdo váhá, změnu spíš podceňuje. Ekonom Steven Levitt nechal nerozhodnuté lidi hodit si mincí, jestli mají něco změnit, třeba odejít z práce nebo se přestěhovat (přes 22 000 hodů). U důležitých rozhodnutí byli ti, kdo změnu udělali, spokojenější ještě po půl roce. Platí to pro lidi, kteří už váhali, ne pro každého, a sám autor výsledky označuje jen za náznak (Levitt, 2021).
Nemusíš nic měnit. Stejný život, jen jiný řidič.
Jde o důvod, ne o volbu samotnou. Cíle, za kterými stojí vlastní důvod, lidé dotahují častěji a mají z nich větší radost než cíle z povinnosti (Sheldon a Elliot, 1999). Takže i hypotéka nebo osmihodinová práce můžou být tvoje. Stačí si je jednou vědomě vybrat znovu. A pozor na opačný extrém: dělat všechno jinak jen proto, že to ostatní dělají takhle, je taky řízení zvenku.
Jak to funguje
Odpovědi vycházejí z teorie sebeurčení (Ryan a Deci, 2000). U každé věci je pět odpovědí napsaných přímo pro ni a v pozadí má každá jeden typ motivace: očekávání okolí, tlak zevnitř (vina, stud, srovnávání), „nevím“ (věc se nikdy nerozhodovala), vlastní důvod a radost. Je to zjednodušení: teorie rozlišuje šest stupňů (amotivace, vnější, introjekce, identifikace, integrace, vnitřní), integraci slučujeme s vlastním důvodem a „nevím“ je naše vlastní kategorie, kterou teorie nemá. Očekávání okolí a tlak zevnitř počítáme jako autopilot, vlastní důvod a radost jako vlastní volbu. Pořadí odpovědí se u každé věci liší a barvy uvidíš až na konci, aby se nedalo odpovídat „správně“.
Pět stupňů uvědomění je model, ne měření. Podobné stupňové modely změny chování (Prochaska) mají v datech slabou oporu (West, 2005), proto stupně neber doslova. Nápověda „podle odpovědí“ jen vybírá, kterým stupněm začít číst.
Název „test obrácení“ je půjčený volně. Bostrom a Ord (2006) jím míní jiný postup proti lpění na stávajícím stavu: když se změna jedním směrem zdá špatná, představ si změnu opačným směrem; pokud i ta vypadá špatně, je na obhájci dnešního stavu, aby vysvětlil, proč je právě ten nejlepší. Naše otázka „kdyby šlo začít od nuly“ je jednodušší obměna stejné myšlenky.
Nic se neukládá ani neodesílá.
Zdroje
- Madrian, B. C. a Shea, D. F. (2001). The Power of Suggestion: Inertia in 401(k) Participation and Savings Behavior. The Quarterly Journal of Economics, 116(4), 1149–1187
- Wood, W., Quinn, J. M. a Kashy, D. A. (2002). Habits in everyday life: Thought, emotion, and action. Journal of Personality and Social Psychology, 83(6), 1281–1297
- Levitt, S. D. (2021). Heads or Tails: The Impact of a Coin Toss on Major Life Decisions and Subsequent Happiness. The Review of Economic Studies, 88(1), 378–405
- Sheldon, K. M. a Elliot, A. J. (1999). Goal striving, need satisfaction, and longitudinal well-being: The self-concordance model. Journal of Personality and Social Psychology, 76(3), 482–497
- Ryan, R. M. a Deci, E. L. (2000). Self-determination theory and the facilitation of intrinsic motivation, social development, and well-being. American Psychologist, 55(1), 68–78
- Verplanken, B. a Roy, D. (2016). Empowering interventions to promote sustainable lifestyles: Testing the habit discontinuity hypothesis in a field experiment. Journal of Environmental Psychology, 45, 127–134
- Bostrom, N. a Ord, T. (2006). The Reversal Test: Eliminating Status Quo Bias in Applied Ethics. Ethics, 116(4), 656–679
- Berntsen, D. a Rubin, D. C. (2004). Cultural life scripts structure recall from autobiographical memory. Memory & Cognition, 32(3), 427–442
- West, R. (2005). Time for a change: putting the Transtheoretical (Stages of Change) Model to rest. Addiction, 100(8), 1036–1039
- Riemsma, R. P. a kol. (2003). Systematic review of the effectiveness of stage based interventions to promote smoking cessation. BMJ, 326(7400), 1175–1177
