Pes řekne větu o lidech obecně a muž se hned zeptá, jestli myslí jeho. Než se podíváš na komiks, odpověz si v duchu: když někdo řekne „lidi jsou…“, jak často si to vztáhneš na sebe?
KomiksPes mluví, slyší ho jen muž. Pod komiksem je, co o tom říkají pokusy.
Psíchologie, díl 2 · Myslíš mě?
Muž se přihlásil sám. Pes mluvil o lidech, ne o něm. Jenže když na nás obecná věta aspoň trochu sedí, slyšíme ji jako větu o sobě. A obecné věty sedí skoro na každého.
Vyzkoušej to na sobě. Pes ti podle jediné volby napíše, jaký jsi.
Ukázka principuUkáže na tobě jeden známý pokus. Co vybereš, se nikam neukládá.
Vyber knihu, kterou bys dnes večer otevřel. Podle ní ti řeknu, jaký jsi.
Je to jeden z nejznámějších pokusů psychologie. Bertram Forer v roce 1948 dal 39 studentům osobnostní test a za týden každému „jeho“ popis. Všichni dostali stejný, z větší části opsaný z astrologické knížky od novinového stánku. Jak moc na ně sedí, hodnotili na stupnici 0 až 5 v průměru zhruba 4,3.
Věta o všech zní jako věta o mně. Proto se muž přihlásil.
A má pes pravdu? Zčásti ano. Tu větu ostatně nevymyslel: skoro doslova ji v roce 1989 napsal Stephen Covey v knize 7 návyků skutečně efektivních lidí. Diana Tamir a Jason Mitchell (2012) vycházejí z odhadu, že lidé věnují 30 až 40 % toho, co řeknou, vlastním zážitkům a názorům. V jejich pokusech se lidé dokonce vzdali části peněz, jen aby mohli mluvit o sobě.
Co pomáhá: doplňující otázka. Lidé, kteří se v rozhovoru víc ptali, hlavně navazujícími otázkami („A jak to dopadlo?“), byli pro druhé sympatičtější. Na rychlém seznamování častěji dostali souhlas s druhým rande. Sami to přitom nečekali (Huang a kol. 2017).
Související článekNikdo tě nesleduje tolik, kolik si myslíš →Proč si myslíme, že nás ostatní sledují víc, než doopravdy. Související článekVidí tě stejně? →Tipni si, kolik přátel tě vidí stejně, jak se vidíš ty. Pak to zjisti u stolu.Zdroje
- Forer, B. R. (1949). The fallacy of personal validation: A classroom demonstration of gullibility. Journal of Abnormal and Social Psychology, 44(1), 118–123
- Dickson, D. H. a Kelly, I. W. (1985). The „Barnum effect“ in personality assessment: A review of the literature. Psychological Reports, 57(2), 367–382
- Covey, S. R. (1989). The 7 Habits of Highly Effective People. New York: Free Press.
- Tamir, D. I. a Mitchell, J. P. (2012). Disclosing information about the self is intrinsically rewarding. Proceedings of the National Academy of Sciences, 109(21), 8038–8043
- Huang, K., Yeomans, M., Brooks, A. W., Minson, J. a Gino, F. (2017). It doesn’t hurt to ask: Question-asking increases liking. Journal of Personality and Social Psychology, 113(3), 430–452
- Aron, A., Melinat, E., Aron, E. N., Vallone, R. D. a Bator, R. J. (1997). The experimental generation of interpersonal closeness: A procedure and some preliminary findings. Personality and Social Psychology Bulletin, 23(4), 363–377
